Jednotlivé šifry a jak na ně

Start  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  Cíl

Šifra 1 – Laser aréna

Názory k této šifře

 
Pink Ladies Team: Dobrodružný zážitek super. Byli jsme na startu jen dva, navíc každý jiného pohlaví, tak jsem se chvíli obával o efektivní komunikaci, Anička se však ukázala být velmi schopnou navigátorkou :-). Nakonec jsme se tak nechali strhnout co nejlepší interpretací nalezeného (je to štěrk, živec či kámen ? Jde to rýt nožem ? a co lom, barva, je účel, že jsou všechny stejné? Proč jsem ty šutry během asi pěti intervalů nemohl najít nikde jinde než rozsypané na zemi ? Je tam nějaký skrytý reprák, který je slyšet jen s hlavou v pneumatikách a počítačové zvuky jen na zmatení ? A co ten kostlivec, ... že by cihla ?), že symbolické spojení s názvy ulic 1:1 nás vůbec nenapadlo. Na úvodní rozmělnění týmů naprosto dokonalé. :-)
obelisk: Pro mě trochu hektický start. Prohazuju simkarty a jeden telefon nechávám týmu, druhý si beru. Po cestě se snažím dovolat na druhý telefon, který je ale pořád obsazený. To ty prohozené simkarty.. Před vstupem do arény je kartička se jmény, učím se je nazpaměť. To, že se hrou nesouvisí, mi nevadí. V aréně nacházím kostlivce a jdu to oznámit. Kolem notebooku s vypnutou obrazovkou je chumel lidí a hrají tam nějaké středověké RPG, aspon podle zvuků. O kus dál u stěny je druhý, menší počítač, asi tam taky něco hrají, tentokrát nejen s vypnutou obrazovkou, ale i beze zvuku, takže asi těžší verze. Tým už dal dohromady strategii navigace, já vchod označuju souřadnicemi [0,0], kostlivce [3,0], oni to mají [4,4] a [1,4], plynule bez předchozího upozornění přecházím mezi souřadnými systémy a náhodně přepínám mezi indexací od nuly a od jedničky, oni už méně plynule.
Špunt do vany: Hned u první šifry jsme se hodně nasmáli a zároveň ztratili nejvíc času. Že jde o názvy ulic jsme pochopili celkem rychle..Ale zmátlo nás hláška našeho průzkumníka: "Nejdřív jsem zakopl o nějakou cihlu, ale pak jsem to našel, je tam kostra".. Aha, tak to bude určitě to oční centrum na Slovenské. Další co nás docela zmátlo bylo: "Slyšel jsem jako když kovadlinu, vypouštění páry a když otáčíš zásobníkem koltu, tak to tak divně cvaká" Tak z toho jsme byli asi v šoku nejvíc. No jasně to je určitě divoký západ (kolt, pára z železného oře a zvuk kovadliny - zatloukání pražců :-)) a na Lesní čtvrti je přece hospoda Boston... Po příchodu smsky nám to přece jen bylo jasnější :-)
ORG David: k tomu kostlivci: patřil ke standartní výzdobě herny. Jen byl původně připevněný k pletivu vymezující hrací plochu. Tudíž nás nenapadlo, že by bylo nejlepší vzít kombinačky a preventivně ho odstranit. Tak se o to postarali hráči, kteří ho v zápalu strhli a pohodili na zem. Chvíli trvalo, než jsem to zjistil a odnesl ho z dosahu hráčů :-) Paní majitelku zničení oblíbeného kostlivce naštěstí nerozhodilo :-)
Brouk v panice: No, nás hrozně zmátl kostlivec, který byl tesně vedle cihel. Nahmatal jsem kostlivce, nic dalšího jsem nehledal a tím pádem jsem cihly nenašel. A teď se koukněte na zastávky trolejbusu: Spojovací (křívítka), Prostřední (prostředníček), Slovenská (halušky), Školní (Amos), Nám. práce (dílna) a teď to přijde, Poliklinka (!! kostlicec !!), Zahradnická (kamínky), a Prštné (viz wikipedia - dřevnice a sirný pramen = sirka, případně další stanice je Podhoří = sirka). Z výše zmíněného je jasné, že jsme ztratili hodinu hledáním na špatném místě kolem stanice Prštné. Nevím, proč tam ten kostlivec byl. Jinak, nápad na sifru parádní a já jako dobrodruh jsem si to moc užil! :)
Brambory: Skvělý nápad a úžasná zábava :) šifra samozřejmě jednoduchá, ale získat všechny indicie bylo časově náročné, zejména když jsou problémy v komunikaci ;) Popis trasy "sloup naproti vchodu, pak doleva, další sloup, zas vlevo k dalšímu sloupu a pak tři kroky doprava" není úplně vhodně zvolený :) jakmile jsme se domluvili na souřadnicovém systému, už šla domluva lépe. IMHO stačilo jít dovnitř jen jednou a obejít vše ...po cca pěti minutách se vevnitř už docela dalo koukat. Docela by mě zajímalo, zda to takhle někdo zvládl? :) náš tým, resp. já, byl vevnitř nakonec asi 4x když počítám i první nakouknutí "o co vůbec jde". Jediné mínus: u některých stanovišť bylo docela hodně lidí a než se člověk dostal na řadu, uběhlo i docela dost času. Ale jinak: fakt zábava a super nápad :) Za tým Brambory Shorty.